Responsivní framework: používat nebo ne?
Pomocí responsivního designu můžeme vytvořit webové stránky které se přizpůsobují velikosti okna prohlížeče, fungují na bázi tzv. "grid-based layoutu", pracují s media-query a umí měnit velikost obrázků. Tyto principy přebírají hotové frameworky založené na CSS a Javascriptu. Většina těchto frameworků je open-source, můžeme je zdarma stáhnout a dále si je upravovat. Nejznámější webové frameworky jsou Bootstrap a Foundation. S nástupem a vzrůstající popularitou těchto frameworků se rozpoutala vášnivá diskuze o tom, proč by měl vlastně profesionální webdesigner používat tyto frameworky? Ko by používal frameworky, jejichž zdrojový kód bývá zpravidla velice složitý a nepřehledný? Mezi další rozumné argumenty patří:
- web-designer si může napsat vlastní gridovací systém pokud zná HTML a CSS
- webové stránky založené na frameworcích se načítají pomaleji
- všechny webové stránky založené na frameworcích vypadají stejně
- stránky jsou zbytečně "nafouklé"! frameworky používají extra divy, CSS soubory mívají i 5000 řádků a spoustu Java-scriptových souborů
Přes všechny tyto negativa mají webové frameworky i své kladné stránky a jejich popularita nadále roste.
Místo pro responsivní framework
Při tvorbě front endu webových stránek máme v podstatě dvě možnosti. Můžeme si stáhnout hotovou webovou šablonu (theme) a napojit ji na redakční systém. Tato šablona většinou umožňuje měnit základní barevnost a pár dalších nastavení. Obrovská výhoda je, že tyto šablony bývají zdarma, případně za malý poplatek vůči ceně celého projektu. Navíc stažení šablony, změna barev a výměna loga zabere minimum času. Dobrá šablona bude navíc pravidelně automaticky aktualizována a bude k ní přiložena dokumentace pro snazší editaci. Nevýhoda tohoto řešení je, že náš web bude vypadat podobně jako plno dalších stránek které používají tuto šablonu.
Druhá možnost je vytvořit plně customizovanou šablonu. Zde bude zapotřebí grafik, který navrhne brand webu dle požadavků klienta. Tento návrh se nakóduje a napojí na redakční systém, nebo jinou administraci a dodá klientovi v co nejdokonalejší podobě. Na rozdíl od frameworku je velký předpoklad, že tu nebude žádný přebývající element. Pro dosažení nejlepších výsledků se ale předpokládá že vývojáři jsou trénovaní profesionálové, což se může projevit na celkové ceně produktu, která pak může dosahovat mimo finanční možnosti menších klientů. Nemluvě penězích vložených do dokumentace, která může chybět v budoucnu (častá praxe) při změně vývojáře, kdy nový musí přijít na to, jak je vlastně web postavený.
Kde je tedy střed mezi levným designem používaným všude po internetu a vytvořením něčeho unikátního a drahého? Asi právě v použití responsivního frameworku.
Žádný framework však není dokonalý. Je zapotřebí implementovat spoustu kódu, aby web odpovídal našim požadavkům. Zda použít webový framework je potřeba zohlednit všechny výhody a nevýhody. Jedná se nám především o produktivitu práce a v některých případech by mohla být implementace frameworku přítěž a prodloužení práce na projektu. A to především u malých projektů. U velkých nám mohou tyto frameworky naopak práci ulehčit a výrazně zkrátit.
