Kdybych psala doktorandskou práci o Janu Amosovi Komenském, asi by se ode mě od zkoušejících při obhajobě mé rigorózní či disertační práce čekali věty typu: „Evaluační proces, jehož byl Jan Amos Komenský před staletími průkopníkem, nalézá dodnes tu nejpozitivnější odezvu v edukačních procesech recentní kontinentální kultury…“. Prostě fráze. Fráze, které jsou hodnoceny podle toho, jakým jazykem jsou psány, aniž by konkrétní věta (nemluvě o celé práci) musela mít nějaký KONKRÉTNÍ VÝZNAM. I když „umění psát“ pochopitelně patří mezi základní nástroje kariérního, ale i osobního růstu, protože prostřednictvím psaného slova člověk komunikuje se světem stále více, v rámci vysokého školství se často upozaďuje myšlenka, že HLAVNÍM SMYSLEM SDĚLENÍ JE OBSAH a nikoli počet cizích slov či kompilací použitých v textu odborné práce.
„S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.“
Jan Amos Komenský
Teorie Jana Amose Komenského byla postavena na myšlence, která by se dala označit „historickým objevem“, že dítě vstřebává vědomosti lépe, jsou-li mu podávány nenásilnou formou, a to nejlépe příkladem a ukázkou. Na myšlence, že učitel musí – má-li děti něco naučit - jim vysvětlovanou látku naživo ilustrativně představit a ukázat. Jistě, v době Jana Amose Komenského nebyla vědomosti z mnoha lidských oborů na úrovni té dnešní, to však z jeho myšlenek ničeho neumenšuje. Bohužel, české učení následujících několika století, včetně prvorepublikového, si z jeho odkazu nevzalo nic, snad kromě hodin chemie a praktických ukázek v laboratoři, z nichž si studenti nepamatovali nic jiného, než že „to bouchlo, jinak, než mělo, a profesor zbrunátněl“. Obraz školství první republiky, tolik v tomto smyslu přeceňovaného, je obrazem přísného profesora, z něhož jde strach. Tento obraz i metodu výuky postavenou na drilu a mechanickém memorování převzalo následně socialistické školství a pak i polistopadový politický systém. A tak se sice navenek stále oháníme Komenským, ale v praxi nehodnotíme studenty podle originálních nápadů a myšlenek, ale podle toho, jak dobře zkopírují cizí myšlenky z učebnic a skript zkoušejících profesorů.
Komenského ŠKOLA HROU se v jeho době týkala dětí, a to proto, že vzdělávání dospělých nebylo ještě ani v embryonálním stadiu přemýšlení jeho doby, kde bylo vzdělávání se vyhrazeno jen učencům. Dnes je vzdělávání dospělých nezbytností - minula doba, kdy člověk složil maturitu a „radostně si odfrkl, že už nebude muset v životě nic číst“. Komenský na tento přístup odpovídá v jenom ze svých citátů takto: „Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“
Na MBA studiích na European Business School SE se v rámci našich profesních vzdělávacích programů snažíme převádět v realitu Komenského přístup ke vzdělávání. Je to jediný možný přístup nejen ve vzdělávání dětí, ale tyto myšlenky platí stejnou měrou ve vzdělávacím procesu dospělého člověka. Studium MBAna European Business School SE je postaveno na přímém vztahu mezi studentem a lektorem, na diskusi, na konkrétních otázkách, které student ve svém zaměstnání či firmě reálně řeší, a na odpovědích lektora, na společném hledání ideálního řešení. V našich MBA programech hodnotíme vždy primárně myšlenku a nápad, ne počet cizích slov v napsané větě. Chceme Vás posunout dále, a proto Vás lákáme: „Pojďte si s námi hrát!“.
Nová hra začíná již v říjnu v Praze, popřemýšlejte proto o tom, kdy chcete odstartovat nanovo, již nyní.